Ani letos jsem nemohl vynechat. Nikomu dalšímu se nechtělo, jedeme s Markem sami dva.

Na motorce už jsem dovolenou absolvoval, ale tohle byla premiéra ve dvou. Kratších výletů už jsme mezitím absolvovali několik a Pavla se naučila velmi dobře batožit (tj. naklánět v zatáčkách). Tohle bude první delší cesta. Cíl je kompromisní - projet přes Alpy, abych já měl nějaké zatáčky, k moři, aby Pavla měla teplo a nějaké to cákání.

Celá tahle akce vznikla tak nějak z hecu. Původně to také mělo být 1000km mimo dálnice. Kritérium je jediné. Co nejvíce zatáček. Po zkušenostech ze svých předchozích výletů jsem však začal při plánování uplatňovat trochu pesimističtější odhady jízdní doby. Tisíc kilometrů by se odhadem ujet dalo, ale bylo by na to potřeba zhruba 17 hodin času. Znamená to vyjet hodně brzy ráno a vrátit se hodně pozdě. A celou cestu se držet itineráře. Žádné přestávky na focení, kecání, cíga a když, tak minimální. Pauza na oběd, řekněme hodinu. Ale i tak je plán velmi napjatý.  A vzhledem k tomu, že mí parťáci nechtěli vstávat ve čtyři, trasu jsem navrhl kratší s tím, že vyrazíme v sedm ráno.