Články
Dlouhodobý test VFR 800 VTEC I. část
- Podrobnosti
- Kategorie: Uživatelské testy
- Zveřejněno: 29. 1. 2009 1:00
- Napsal scalla
- Zobrazení: 10471
Dlouhodobý test VFR800 I. část
Mým záměrem bylo koupit nikoli motorku, ale dopravní prostředek, který by mi umožnil levnou a flexibilní dopravu do práce. Nikdy jsem na motorce nejezdil a měl jsem z ní tedy docela respekt. Proto jsem z počátku uvažoval o dvěstěpadesátce. Je levná a má malou spotřebu. Ale protože jsem na motorku neměl ani řidičák, zapsal jsem se do autoškoly. Když jsem přišel na první lekci se svou zbrusu novou helmou Shoei XR1000, instruktor (200cm skinhead, 120kg živé váhy, žáky přezdívaný Bivoj) zajásal: „Pan kolega už jezdil :-)“. Když jsem ho ubezpečil, že jsem v životě na motorce neseděl, poněkud znejistěl a zlomeným hlasem podotkl: „Ale vždyť máte helmu Shoei...“ Na můj dotaz, kterak vlastnictví konkrétní helmy koresponduje s jezdeckými zkušenostmi rezignoval jen pokývnutím hlavou k stroji Hyosung GF125. Párkrát jsem se cvičně rozjel, načež Bivoj prohlásil, že mi to jde a jedem do provozu. Další hodina už byla na dvouválcové Kawasaki ER-5. To už bylo jiné svezení a motorka se docela svižně rozjížděla i s tím megabatohem za mnou. Co se mi jen nezdálo, docela výrazná reakce na ubrání plynu. Bivoj tvrdil, že je to u dvouválce normální. Měl pravdu. Příští lekce na čtyřválcové Kawasaki ZR-7S mne nadchla. Vyvážený hukot sedmpade a uhlazenější reakce na plyn. |Jen v zácpách (kde jsme se jako autoškola nesměli proplétat mezi auty) byl Bivoj mírně nervózní, aby se vzduchem chlazený stroj nepřehřál. Postupně uzrávalo mé rozhodnutí. Příští motorka bude vodou chlazený čtyřválec. Chtěl jsem motorku novou, abych se vyhnul pochybám padnutá/nepadnutá, stočený tachometr apod. Navíc jsem chtěl ABS, což taky není běžná výbava a zužuje se tak výběr jetého stroje. Cena by neměla přesáhnout 250tis. Původně jsem byl rozhodnut pro BMW F800S, ale zkušenosti s dvouválcovou Kawasaki mne zviklaly. Nakonec jsem se rozhodl pro Hondu CBF1000. Hodná motorka s táhnoucím motorem. Instruktor schvaloval. Jenže nakonec všechno dopadlo jinak. V podzimních slevách jsem našel červenou CBF1000, s ABS a ve slevě v pražském MCH. Za těch 250tis. bych ji mohl mít se spoustou doplňků. Vyrazil jsem tedy pro ni. Jenže mne někdo předešel. Prodejce mi sice nabízel jinou, ale tam nebyla sleva tak výrazná. Při bloumání po prodejně mi padl zrak na červenou VFR800 ve slevě. Ta motorka mne uchvátila! Sice jsem ji obhlížel na webu nesčetněkrát, ale na obrázcích nevypadá tak skvěle jako v reálu. Vyloženě jsem se zamiloval. Bohužel neměla ABS a sním byla jen za ceníkovou cenu. To nedám! Ale červík stejně hlodal. Další víkend jsem vyrazil opět na čumendu. Návštěvu známých jsem spojil s návštěvou Hondy v Letech u Dobřichovic. Původně jsem jel okukovat CBF1000, ale co čert nechtěl, na salónu opět měli i červenou VFR800. S ABS. Najednou mi ta CBF1000 přišla taková chudá příbuzná. Přeci jen, ta analogová přístrojovka proti té VFR, letmo uložené kolo proti klasické kyvce, 180 guma proti 160, kapotáž oproti polokapotáži, výfuk pod sedlem... požádal jsem prodejce, zda bych se nemohl na ty motorky posadit. Ochotně mi vytáhli obě z řady. Chvíli jsem se huštal na té, chvíli na oné a představoval si, jak na nich jezdím. No VFR vedla. Ale ta cena... poděkoval jsem, že si to ještě musím rozmyslet. Jenže už jsem byl zlomený. Celou sumu v hotovosti jsem stejně neměl ani na jednu z nich. A když už beru půjčku, kurnik, ty peníze navíc snad zvládnu. Kolikrát do roka kupuji motorku? V pondělí jsem tam byl zpátky, Cetelem bez navýšení a už to jelo. Sice jsem musel ještě 14 dní počkat, než budu mít řidičák, protože bez toho mi to nechtěl Cetelem vydat, ale pak už přišel ten den, kdy jsem poprvé sedl na svou krasavici. Byl typicky dušičkový, prvolistopadový den roku 2007. Svítilo slunce a teploměr ukazoval dvacet stupňů, když jsem zaklapl jedničku a rozechvěle pouštěl spojku vstříc novým zážítkům. První kilometry byly hodně nesmělé, ale díky mírné zimě jsem v půli ledna jel na garančku po 1000km. A pak už jsem byl v servise zhruba co dva měsíce (malá garančka po 6 tis, velká 12 tis.). Za sezónu jsme spolu projeli kus Česka, kousek Rakouska, Německa a Itálie.
Konečný stav tachometru k 31.12.2008 21 227 km.
Pokud bych měl zhodnotit VFR jako motorku pro začátečníka – proč ne. Sice se na mne spousta motorkářů dívala s despektem, ale verze RC46II je do 6 tis. otáček hodná a vychovaná motorka, táhnoucí pěkně odspoda. Výborný podvozek pomůže vyžehlit nejednu jezdeckou chybu a ABS v kombinaci s CBS je dobrá sázka na jistotu. Párkrát mi pomohlo, když jsem úlekem zmáčkl páčku více než je zdrávo. Tolik diskutovaný „cukavý“ V-TEC je sice věc, bez které bych si dovedl život představit, na druhou stranu, dá se s tím žít. Přečetl jsem i pár testů, kde testující rozjímá, co by se stalo, kdyby V-TEC sepnul v náklonu. Tady hodně záleží na jezdeckém stylu. Škubnutí V-TECu je pochopitelně znatelnější na nižší převodové stupně. Na pětku, šestku už to není moc znát, na šestku se často zdá, jako by se motorka na malou chviličku zadusila. Ale je to spíše o pocitu, než nějakém znatelném škubnutí. Na nižší převodové stupně záleží na tom, jak se tahá za plyn. S rukojetí vytočenou na doraz je škubnutí výrazné. Při citlivém přidávání, např. zrovna v náklonu, v zatáčce je škubnutí velmi jemné. Také jsem měl z této vlastnosti obavy, ale několikrát jsem se zapomněl a v zatáčce těch kritických 6500ot/min. překonal. Žádná divočina, motorka jen lehce cukla a poklidně zrychlovala dál.
Z příslušenství jsem si nechal namontovat vyhřívané rukojeti. Připlatil jsem si za originál, když už jsem dal tolik peněz za motorku. Fungují skvěle. Hřejí rovnoměrně, lze zvolit pět úrovní vyhřívání, po vypnutí klíčku se také vypnou, takže nehrozí vybití akumulátoru (ale to by měly umět i ty neznačkové). Top case včetně držáku je taktéž originál Honda, dostal jsem jej jako bonus k motorce. Vzhledem k foťákům, které s sebou vozím, je mi však jeden kufr málo. Takže když se v průběhu sezony naskytla možnost koupit starší originály, využil jsem ji. Bohužel byly bez držáků, což se ukázalo jako problém při objednávání (držáky jsou vedeny jako dvě položky, boční díly a středový díl) a posléze i při montáži (vyšší podložky, které by měly být součástí balení top case jsem nedostal). Ale poradil jsem si. Následně jsem dokoupil i originální tašku dovnitř horního kufru. Skvělá věc. Tašku vozím pokaždé, když v kufru nevezu batoh s foťákama. Objem tašky lze pomocí zipů zvětšit nebo zmenšit. Maximální objem tašky koresponduje s objemem kufru. Mám tedy jistotu, že věcma narvaná taška se do kufru vejde a kufr půjde bez problémů zavřít. Zvažuji koupi tašek do bočních kufrů, ale jak to vypadá, nemají je tak promyšlené (taška by měla vyplnit pouze polovinu každého kufru). Pokud jde o jízdu se spolujezdcem, nezaznamenal jsem stížnosti na sedlo nebo posaz. Topcase je ze strany spolujezdce polstrován a funguje jako opěrka, což bylo ze strany batůžků také hodnoceno kladně.
Vzhledem k mým častým výletům do neznáma jsem silně zatoužil po navigaci. Po různých úvahách na téma PDA s GPS jsem rozbil prasátko a místo na řidítkách zaujal Garmin Zümo 550 s držákem Touratech. Sada nebyla zrovna nejlevnější, ale musím vyzdvihnout, stejně jako to již učinili jiní přede mnou, servis a ochotu, kterou s tímto přístrojem kupujete. Když jsem dostával číslo na Tomáše z Touratechu s tím, ať zavolám kdykoli, v duchu jsem se pousmál. S počítači a podobnými si většinou poradím sám. Ale když se mi uprostřed výletu Garmin kousl a nešel ani vypnout, nezbylo, než otravovat v neděli odpoledne. Telefon nikdo nebral. Což o to, zpátky trefím i bez navigace, ale už si neprojedu ty silničky v jižních čechách, kde jsem ještě nebyl. Chvíli jsem kecal s jedním týpkem na pumpě v Horažďovicích, který o Zümu taky uvažoval, když tu zazvonil telefon. Tomáš. Nabídku, že mu zavolám zpět, aby hovor neplatil odmítl a co prý mne trápí. Během tří minut byl problém vyřešen a následně doma po upgrade firmware i problém se zamrznutím při přejetí určitých POI. Kdyby takhle fungovaly všechny firmy...
Co mi na VFR chybělo od počátku je ukazatel zařazené rychlosti. Nechápu, že tuto, v podstatě korunovou záležitost, není schopna Honda uspokojivě implementovat už v sériové výrobě. Snažil jsem se sice počítat rychlosti, ale často se mi stalo, že jsem po nějaké svižnější vložce zapomněl na dálnici pětku nebo naopak, až v zatáčce přišel na to, že tam mám o stupeň výš, než jsem si myslel. Ač se mi to řešení tolik nelíbí a chtěl jsem se také vyhnout další nesmyslné krabičce, nebylo zbytí a pořídil jsem elektronický ukazatel zařazené rychlosti. Vzhledem k tomu, že motorka byla v záruce, obrátil jsem se opět na svůj servis, zda by mi namontovali ukazatel GPT, který prodává Bikers Crown. Jako správní obchodníci mne ovšem začali lámat na ukazatel Starlane, který prodávají sami. Hlavním argumentem byla bezproblémová montáž Starlane, takže jsem nakonec souhlasil. Kladem jsou menší rozměry, tudíž na řídítkách tolik neruší. Záporem podsvícené číslice, které za slunečného letního poledne při určitém úhlu nejsou nejlépe čitelné. Ale jak říkám, je to jen při určitém úhlu, kdy slunce zasvítí na displej kolmo. Jinak je ukazatel výborně čitelný i za slunečného dne. K tomu, aby neoslňoval v noci má světelné čidlo a jas bývá utlumen.
Za sezónu jsem sjel dvoje sady Metzeler MEZ 4A. Momentálně mám obuto Michelin Pilot Road2.
Řetěz stále původní. Běžný výrobcem předepsaný servis. Kromě vypálené žárovky osvětlení SPZ závady žádné. Spotřeba oleje minimální. Během servisniho intervalu 12 000 km jsem nemusel dolévat.
V 18000 km jsem vyměnil originální papírový vzduchový filtr za filtr K&N.
Koupě nové motorky měla ještě jeden důvod. Sám jsem ji zajel, pokud jsem na ní spáchal nějaký zločin, vím o tom. Zajímá mne, kolik toho současná motorka snese. Pojmu to tedy jako soukromý, dlouhodobý test. Sto tisíc kilometrů by údajně problém být neměl. Osobně bych byl spokojen, kdyby VFR zvládla 200 tis. km. Co myslíte, vydrží? (Pokračování příště) :-)
{jcomments on}