Články
Nejistá sezóna
- Podrobnosti
- Kategorie: Nezařazené
- Zveřejněno: 5. 4. 2020 11:53
- Napsal Silvie
- Zobrazení: 2472
Leden, Únor 2019
Začátek roku pro mne nezačínal nejlépe. Vánoce jsme měli smutné. Těsně před nimi nám umřela maminka. První dva měsíce jsem se snažila zvyknout si na to, že nejbližší osoba už tady není. Dny byly stereotypní, prázdné. Noci strávené bezcílným brouzdáním po netu. Abych přišla na jiné myšlenky, začala jsem si, trochu provinile, pohrávat s nápadem vyměnit mé oblíbené CéBéčko. Koukala po inzerátech a pročítala cestopisy. Rakousko, Alpy, bývalá Jugoslávie. Alespoň jednou to tak zažít… Třeba se to povede. S Pavlou a Jarakem jsme začali plánovat Slovinsko. Jak se ukázalo, Jarak měl už vše dokonale rozmyšleno. Soustředila jsem se tedy na svou motorku a dovybavila CB kufrem a navigací.
Březen 2019
Počátkem měsíce jsme vyrazili do Prahy na Motosalon. Nijak mne nelákají davy lidí, ale těšila jsem se na pokec a přátele z klubu. . Zimní, ale pro mne rozhodně odpočinkový den. Samozřejmě jsme prošli i výstavu, párkrát se navzájem v tom davu ztratili (klasika). Poslouchala jsem chlapy, co se líbí a co technicky není úplně dobré řešení. Znova a silněji jsem začala koketovat s myšlenkou na nový stroj. V polovině března jsem si vyzvedla ze servisu svou krásku. Nově odškrcený motor. Po projížďce jsem byla ráda, že ji mám. Dokoupila jsem nosič na topcase a zadní gumu. Na podzim měla policejní hlídka nějaké pindy, ale obešlo se to bez pokuty. Na konci dubna jsme měli domluvený sraz v Dolte Sobotín a tak jsem ve volných chvílích pracovala na dalším kole „Motobloudění“.
Duben 2019
Jezdila jsem málo. Poslední víkend v měsíci jsme se sešli v Dolte. Počasí opět nezklamalo (viz Scallův článek Předjarní sraz v Dolte) a sraz se vydařil. Jinak jsem byla v práci a na projížďky nebyl čas. A vlastně ani motorka. Při odjezdu z Dolte mi opět upadla. Tentokrát ale tak nešťastně, že jsem si málem prorazila nádrž. Sice netekla, ale takřka neopravitelná, zralá na výměnu. Plánované investice do nové motorky se začaly přelévat do oprav CéBečka. Ale měla jsem alespoň trochu štěstí. Než jsem dojela domů, Jarak mi poslal odkaz na starší nádrž.
Květen 2019
Nesvezla jsem se. A to ani jako batůžek. Ale?! Začala oprava CB a nástřik staronové nádrže.
Červen 2019
Pár projížděk do servisu a zpět. Do Sloupu na akci „Nežij vteřinou“ jedeme autem. Kawka nenastartovala a oba s Petrem se na CB s věcmi nevejdeme.
Nádrž opět krásně bílá a namontovaný už byl i konečně držák na topcase. Pár vtipálků mi říkalo, že ten kufr je větší než já, ale mne to neodradilo. Už jsem se těšila do Tater za Alenkou a Vladkem. Z Ostravy jsem sice vyjela za sucha, ale za F-M už oblékám nepromoky. Sraz s Vikim na Ostravici jsem dojela s časovou rezervou. Déšť nepřestával. Po jeho dojezdu rušíme cestu kolem Oravy kvůli počasí. Viki upozorňuje na mou sjetou přední pneu. Cestou přes Beskydy jsem ubrala plyn. Pršelo až do Žiliny. Cestou se mi sklopil topcase. Naštěstí jsem ho neztratila a Vikim dotažené šrouby drží doposud. Tak mě napadá, proč si dávat motku do servisu, když většinu oprav mi děláte cestou vy? 😀 DĚKUJI!!! Rychlý přesun po dálnici na ubytování. Sraz byl skvělý, ale já jsem tentokrát upřednostnila toulání po horách před motovýlety s klubem.
Červenec 2019
Horečné přípravy na dovolenou vrcholí. Moc se těším a ignoruji první příznaky nemoci. Teď už jsem byla přesvědčená, že na dovolenou chci jet s CeBéčkem, které znám. Vytáhnout ji i sebe do zahraničí. Na novou motorku si musím ještě počkat. Znova proběhla kontrola motorky na cestu. Hondička má novou přední pneu a blinkry, které Jarak před odjezdem opravil. Neměly kontakt. KUŠ UŽ!!! Poslední den v měsíci jsme vyrazili na cestu. Konečně!!!
Srpen 2019
Dovolenou jsem musela ze zdravotních důvodů ukončit v polovině. Do ČR jsem ještě dorazila se svou kráskou. Podržela mne! V nemocnici se na mne dívali jak na cvoka, že jsem to odřídila až do Čech. Každopádně hospitalizaci jsem odmítla a CéBečko zaparkovala v Brně. Do Ostravy pokračuji autem za vyčítavých pohledů mé drahé polovičky. Od začátku se mě snažil přesvědčit, že tahle dovolená je blbý nápad. Asi ho nikdy nepřesvědčím, že se mýlí. Ale byla jsem moc ráda, že pro mne do Brna zajel.
Hondička je díky Stanleymu opět v pořádku (pro změnu něco s elektrikou) a zaparkovaná až dosud u něj. Děkuji Stanley. Zbytek léta proběhl na antibiotikách, po kontrolách v nemocnicích. Jen co jsem odložila berle, chodila jsem se dívat do garáže, jak závislák, alespoň na Petrovu motorku.
Září 2019
Živila jsem naději, že podzimní sraz stihnu. Když už ne na CeBéčku, tak alespoň autem. Lékaři měli jiný názor. Další mix léků a tentokrát rovnou do žíly.
Říjen 2019
Teď už vím, že kapačky mne nepustí na sraz ani autem. Navíc se termín křížil s posledním rozloučením velmi dobrého kolegy a skvělého člověka. Nastaly další změny zdravotního stavu.
Listopad, Prosinec 2019, Leden 2020
Kolotoč odběrů, vyšetření, nekonečné čekání…. Člověk si nějak po těch kopancích utřídí život, smíří se s nevyhnutelným, jde dál. A pak najednou šotek příroda, snad po koňských dávkách antibiotik, rozhodne jinak. Celé léta mi tvrdili, že pravděpodobnost mám snad jedna ku tisíci. Teď už je jasné, že nákup čtyřkolky mne nemine.
{jcomments on}