Podrobnosti

Kategorie: Nezařazené

Zveřejněno: 3. 8. 2014 21:53

Napsal scalla

Zobrazení: 5412

Téma pneumatik a jejich opotřebení se tady otevřelo několikrát. Na první pohled je vše jasné. Větší rychlost a větší hmotnost posádky či zavazadel vede k vyššímu opotřebení pneumatik. Ale tak jednoduché to opravdu není. Hmotnost posádky a rychlost dozajista hrají v opotřebení pneumatik svou roli. Ale zřejmě menší, než jsem si myslel.

 Základní předpoklady zpochybňovat nebudu. Rychlost byla vždycky drahá. Ať už spotřebou paliva nebo opotřebením pneumatik. Z toho důvodu také jezdím na dálnici do 130km/h. I když se cesta více vleče, guma tolik netrpní a ploška uprostřed nevznikne tak rychle. Tohle mám vyzkoušené z cest do práce. Stačilo jezdit 14 dní. 60 km tam a 60 zpátky trošku rychleji. 1200 km po rovině a máte ji tam.

Větší zátěž – větší opotřebení, to už tak jednoznačné není. Jak je možné, že v provozu 50% sólo najedu na sadě 8 000 km, zatímco někdo jiný, na té stejné sadě a prakticky stále ve dvou skoro dvojnásobek? Rychlost může hrát svou roli. Ale nebude to jediný faktor.

Při diskusi na toto téma mně někteří z vás přivedli na myšlenku, které do této problematiky vznese ještě další rozměr. Ale pro začátek malá odbočka.

Vzpomínáte, jak jsem se podivoval nad tím, že mám levou stranu zadní pneumatiky sjetou více, než pravou? Teorií bylo hodně. Že více jezdím do levých zatáček, že kruháky se u nás jezdí doleva a časem se to nasbírá, že lépe umím zatáčet na levou stranu... no, to by ještě šlo. Ale aby to bylo zajímavější, pak přední pneumatika byla sjetá přesně naopak, než zadní. Levá strana málo opotřebená a pravá strana střecha, že skoro chybí vzorek. To předchozí teorie trochu nabourává, že? Příčina je jinde.

Vše se odvíjí od způsbu jízdy. Jak správně projet zatáčku? Zjednodušeně řečeno, ještě před zatáčkou, než motorku sklopíte odbrzdit na rychlost, kterou plánujete zatáčku projet. Následně mírně přidat plyn a jet zatáčku pod plynem. Díky tomu je přední guma mírně odlehčená a snižuje se tak riziko smyku předního kola. Za vrcholem zatáčky můžete začít dále přidávat nebo jen dokončíte zatáčku stávajícím tempem. To je na vás. Ale důležitá je právě ta jízda pod plynem.

A jak to souvisí s těmi nestejnoměrně sjetými pneumatikami? Víc, než by se na první pohled zdálo. Ve většině Evropy se jezdí vpravo. Levotočivou zatáčku tak vždycky jedete s tím větším poloměrem. Levotočivá zatáčka se před vámi také dříve „otevře“. Vidíte do ní, zda tam nějaký jouda nejede v protisměru, zda na silnici není nějaký maras nebo překážka. Levé zatáčky tedy jezdím tak, jak se má. Před zatáčkou odbrzděno, pod plynem. Přední pneumatika je odlehčená. Jak bylo zmíněno v úvodu článku => nižší zátěž = nižší opotřebení. A jestliže se přední pneumatika odlehčila, její zátěž musela převzít pneumatika zadní. Více kol motorka nemá. Větší zátěž = větší opotřebení.

Zatáčku doprava však projíždím špatně. Před zatáčkou odbrzdím, ale jelikož často do zatáčky nevidím, najíždím do ní bez plynu. Přední kolo nejen, že se neodlehčí, ale naopak, díky zpomalování motorky, přebírá, zátěž od zadního kola. Výsledek je tím pádem jasný. Větší zátěž předního kola = větší opotřebení, vzadu naopak.

Blbost, viďte? Ale prostě, je to tak. Jedna zatáčka znát není. Ale během životnosti sady se těch zatáček nasbírají tisíce a to už se na opotřebení projeví. Ostatně abych jen neteoretizoval. Na aktuálně obuté sadě Dunlop Roadsmart2 jsem se na svůj způsob jízdy více soustředil. Před pravými zatáčkami se snažím najíždět co nejvíce na střed, abych do zatáčky více viděl a zatáčku projíždět pod plynem. Výsledek? Zadní kolo je nepatrně více opotřebené na levé straně. Ale přední kolo je kulaté a skoro jako nové...

Touhle odbočkou jsem chtěl jen nastínit, jaký vliv na opotřebení pneumatik má práce s plynovou rukojetí. A nemusí se jednat zrovna o rozjezdy s rukou zalomenou v zápěstí...

Záleží na způsobu jízdy. Jezdím mimo obec do 130 km/h. Myslel jsem si, že jezdím svižně, ale plynule. Není tomu tak. Z křižovatky se rozjíždím v klidu, žádné gumování nebo po zadním. Ale pokud dojedu pomalejší vozidlo, snažím se ho co nejrychleji předjet, aby mi „nekazil“ další zatáčky. V případě VTECu to znamená podřadit dolů tak, abych se dostal s motorem na 7 – 8 tis. ot./min. Tam totiž začíná pásmo, kde má motorka nejvyšší výkon. A také nejvyšší krouťák. Větší krouťák = větší opotřebení. Takže i když nejezdím žádnou „palbu“, tímto gumám neprospívám. Pokud by naopak někdo jezdil rychleji než já, ale předjíždění řešil „pianko“, počkal na rovinku a pak pohodička předjel na pětku, šestku, pak pneumatiky opotřebí méně.

Stejně se můžeme dobrat toho, proč dvouvál žere gumy rychleji než čtyřválec. Litrový dvouválec bude zatahovat odspoda, takže skutečně může pneumatiky opotřebit více než litrový čtyřválec, který bude jeho majitel provozovat v dolním pásmu otáček. Na druhou stranu, klidnější majitel dvouválce najede na gumách více než střelec na čtyřválci. Je to zase jen o tom, jakým kroutícím momentem pneumatiku zatížíte.

A co se konkrétních dopadů na VFRkáře týče, pak lehký jezdec najede více než těžký. Stejně tak pohodář najede více než střelec. O tom asi žádné pochyby. Ale i svižně, ale plynule jedoucí jezdec vyšší hmtnostní kategorie se může dostat na zajímavé nájezdy jen díky tomu, že zatáčky bude projíždět lehce pod plynem a předjíždět na pohodu.

Kategorii, do které patříte, si už vyberte sami. :-)

• Předchozí
• Následující