Podrobnosti

Kategorie: Tipy na výlet

Zveřejněno: 20. 8. 2013 21:43

Napsal scalla

Zobrazení: 8363

První poměrně zprofanovaný cíl, druhý téměř neznámý, i když leží prakticky vedle. Pražáci a okolňáci mohou zrealizovat i jako jednodenní výlet. Lze také spojit s cestou na Glockner, případně se ubytovat v místě a spojit výletem po König See.

Trasa:

Příbram – Strážný – Passau – Braunau am Inn – Bad Reichenhall – Berchtesgaden a zpět.

Cesta je to, vyjma Šumavské pasáže Volyně – Passau poměrně nudná, ve všední den také s hustým provozem. Z Passau pokračujeme po dálnici na Braunau am Inn. V Bad Reichenhall už začínají hory. Lze si tady udělat zatáčkovitou vložku. Viz přiložená mapka.

V Berchtesgadenu je hustý provoz. Navzdory pracovnímu dni. Ale je to asi tím, že jsou prázdniny. Na motorce se postupně propracováváme až na kruhový objezd. Cesta k Orlímu hnízdu (Kehlstainhaus) i na Rossfeld Panorama Strasse je dobře značená. Stoupání až 24% a zatáčky, ze kterých nic nemáte, pokud dojedete osobák nebo nedej bože autobus. Předjíždí se tady dost špatně.

Mýtné v roce 2013 je 3,50 Eur na motorku. Samotná Rossfeld Strasse je dlouhá 15,7 km. Z Oberau, v nadmořské výšce 850 m vystoupá až na 1570 m na hřebenu. Maximální stoupání 13%. To proto, že se počítá až od mýtnice. Výše popsaných 24% stoupání z údolí tak prakticky k této silnici nepatří. Silnice je široká 7 – 9 metrů, najdete na ní 14 mostů, přičemž ten nejdelší, obloukový most na hřebeni, má 135 metrů. Nejvyšší most (Prielgraben) měří 20 m. Parkovací místa na vyhlídkách mají kapacitu 400 automobilů a údržba této silnice je 3x dražší než údržba srovnatelné silnice v údolí.

Ze silnice se nabízí pěkné výhledy jak na samotné Orlí hnízdo, tak na údolí řeky Salzach spolu se Salzburgem.

Silnice také posloužila jako kulisa v několika filmech. Nejznámější je asi „Indiana Jones a poslední křížová výprava“. Silnici můžete vidět ve scéně, kde Indiana Jones jede vysvobodit svého otce ze zajetí na zámku Brunwald.

Na Orlí hnízdo se můžete dostat z parkoviště v Oberau autobusem nebo pěšky. Nebo právě z Rossfeld Strasse. Pro pěší výlet je Rossfeld Strasse dobrý výchozí bod, protože máte pár set metrů nadmořské výšky k dobru. Ale nemusíte se bát. I tak je to slušný výlet.

Motorku můžete nechat na malém parkovišti, na lavičce se převléknout do pochodového a směle vyrazit.

Často používaný název "Orlí hnízdo" vůbec nekoresponduje s německým názvem "Kehlsteinhaus". Tedy něco jako dům na Kehlsteinu. Kehlstein je 1834 m vysoký vedlejší vrchol hory Hoher Göll (2522 m). Na něm nechal v roce 1937 Hitlerův osobní tajemník Martin Bormann postavit sídlo. Dárek strany a vděčného německého lidu k Hitlerovým padesátým narozeninám. Je to hezké místo a Hitlerova milenka a pozdější manželka, Eva Braunová, jej milovala. Jenže Hitler trpěl závratěmi a na Orlím Hnízdě byl údajně za celou tu dobu jen desetkrát. Z toho důvodu jsem si půjčil historickou fotografii. Je vidět, že je aranžovaná. Ale teď už je vám jasné, proč Hitler stojí takhle ztuhle u zdi. :-)

Cesta na Orlí hnízdo je opět dobře značená. I když systém turistického značení jako je v Česku (a zřejmě asi nejlepší na světě), zde nehledejte. Zabloudit se však nedá.

Částečně štěrkem sypaná, částečně asfaltová, lesní cesta stoupá z počátku mírně, následně již příkřejšími traverzami. V některých průvodcích se dočtete, že se jedná o nenáročný výstup. Je fakt, že jsme potkali několik zdatných, německy mluvících důchodců, ale mladí Češi, kteří nás došli během přestávky na focení, toho měli evidentně plný kýbl. Mně ten výšlap jako nenáročný také nepřipadal. Čas, který je uveden na ukazatelích, je opravdu nadsazený. Neměřil jsem to, ale dvě hodiny čtyřicet jsme určitě nešli.

Z horního parkoviště autobusů se dá na Orlí hnízdo vyjet výtahem nebo pěšky. Výtah jede zrhuba 40 sekund, pěšky půjdete 15 – 20 minut.

Nahoře davy. Václavák hadra. Celou cestu jsem se těšil, že si dám jedno orosené. Ale když vidím tu natřískanou zahrádku, pak s ohledem na počet obsluhujícího personálu rezignuji a zůstávám u své zteplalé PETky s vodou.

Uděláme pár fotek a jdeme zpátky. Z kopce to jde do jisté míry samo. Jen, že zase člověk musí „přibrzďovat“. Ale cesta z horního parkoviště uteče docela rychle.

Kolem čtvrté se převlékáme do motorkářského, když přijíždí borec na BMW F800GS. Hází hadry a helmu to vaku od Louise, přiváže to k sedlu a že si jde vyběhnout právě výše zmíněný  Hoher Göll. Tož vypadal, že fyzičku na to má.

Zpáteční cesta kopíruje prakticky tu první. V Bad Reichenhall bereme benzín. Tady dělám chybu, že zajíždím k pumpě v protisměru. Provoz je tak hustý, že se mi od pumpy nedaří odjet. Když je mezera v jednom směru, něco jak na potvoru jede ve směru druhém.

Ale podařilo se. Zpáteční cestu trochu obměňuji a zůstávám na německém břehu řeky Inn. Nepojedeme tak tedy před Braunau. Místo toho jedeme po „bundeskách“ B20 a B12 na Passau. Provoz je tady menší a líp to odsýpá.

Na Strážném jsme něco před osmou. Navečer je již provoz minimální. Doma jsme v deset.

• Předchozí
• Následující