Podrobnosti

Kategorie: Motocyklové akce

Zveřejněno: 2. 10. 2007 2:00

Napsal Mája

Zobrazení: 3967

28.-30.9.

Bohužel nadešel čas rozloučit se s touto sezónou. A i když nám během víkendu a zejména v pátek dalo počasí jasně najevo, že sezóna se asi opravdu chýlí ke svému konci, nenechali jsme na sebe padnout žádné chmury a celou akci jsme si užili...

„Leje jako z konve…“ říkala jsem si v pátek ráno a vyhlížela z okna na mokré silnice. Bylo nám jasné, že to není zrovna ideální počasí pro vyjížďku na motorkách. Sraz, naplánovaný od pátku do neděle, a sobotní vyjížďka vedoucí krásnými zatáčkami přece jen vyžadovali něco lepšího než jenom neustávající déšť.
Před polednem jsme již seděli v cukrárně v Sobotce, u které se konal sraz. V kempu zatím nikdo nebyl a nebylo se čemu divit, stále lilo. My jsme přes mokrá okna viděli nejen dešťové kapky ale také auto, kterým jsme na sraz dorazili. Ach jo… Pochutnávali jsme si na dobrůtkách v cukrárně a když už jsme byli na odchodu, uslyšeli jsme zvuk dvou motorek. Vyšli jsme ven a uviděli jsme Šebkovi, tedy Evu, Jirku a Pepika… Nasměrovali jsme je správným směrem do kempu, kde se ubytovali a pak jsme se vydali na společný oběd do restaurace, kam jsme vzhledem k počasí jeli autem. Pochutnali jsme si výborně.
Odpoledne jsme pak vyrazili na prohlídku nedalekého hradu Kost. Z nabízených okruhů jsme si vybrali druhý, zabývající se trestním právem myslím že 12. až 16. století nebo tak nějak. Sympatická průvodkyně nám mimo jiné ukázala mučírnu s řadou nástrojů (například tzv. fakírské křeslo plné hrotů pod zadkem i pod rukama, přičemž kdo tam seděl, dostal ještě jako bonus navíc pár pytlů z pískem na klín, aby se mohl k hřebíkům lépe „tulit“, dále různé nástroje na drcení nohou či prstů u rukou, gilotinu, cejchy, pranýř či klec, do které se zavírali ženy podezřelé z čarodějnictví (klec s ženou potápěli do vody cca na 2 minuty a když se ta žena utopila, tak se z toho poznalo, že jí nepomáhali žádné temné síly, když se však neutopila, považovali to za důkaz, že je to čarodějnice, a upálili ji – takže: Ať žije spravedlnost… Zemřela tak jako tak.))
Navečer jsme se vrátili do kempu, kde jsme stále byli jediní. A i když už pomalu přestávalo pršet a jen drobně mrholilo, bylo nám jasné, že dnes už asi nikdo nedorazí… Zavítali jsme také opět do hospůdky v Sobotce.

V sobotu ráno jsme se já a Dave vypravili zase domů, sice cestou ještě poprchávalo, ale už to přece jen vypadalo s počasím lépe a na obzoru se rýsovala modrá obloha a sluníčko. Doma jsme se převlékli do věcí na motorku, vytáhli jsme VeFeRku a vyrazili jsme do Lysé na náměstí. Tam se postupně začali sjíždět motorky a tak jsme byli rádi, že se přece jen nenechali všichni odradit počasím. Na nebi mezitím vykukovali paprsky sluníčka. Po desáté hodině jsme ještě počkali na pár opozdilců a pak už jsem v počtu kolem 25 motorek vyrazili na společnou projížďku. Dave vedl vyjížďku přes Nymburk, kde byla první zastávka na tankování, ačkoliv benzinka byla poněkud rozkopaná a některé stojany tím pádem mimo provoz. Já jsem na pumpě přesedla z naší VeFeRky k Fandovi na Fazera, abych mohla udělat nějaké fotky za jízdy.

Cesta pak vedla nádhernými zatáčkami po kvalitní silnici. Můj brouček si je užíval i díky tomu, že za sebou nevezl mě, Fanda mě naopak nejspíš docela proklínal, ale snad né zas tak moc. Vyjížďka se vedla v poněkud ostřejším tempu, někteří účastníci by uvítali ještě zrychlit, jiným by vyhovovala pomalejší jízda, nicméně všichni se drželi statečně. Dave vedl, Krémr a Fanda statečně zastavovali dopravu na křižovatkách a já jsem fotila. Na další zastávce u benzinky jsem si pak opět přesedla ke svému broučkovi.
Eva mě mezitím informovala, že do kempu dorazilo pár lidiček, ale jen málo. Po dvanácté hodině je dovedli do Sobotky, kam vedla i naše vyjížďka a kde jsme si následně dali všichni společně oběd. Poté jsme již pokračovali všichni společně na další úsek, kde sice byly místy ještě mokré silnice a někdy i listí na silnici, ale zvládali jsme to dobře. Počasí se umoudřilo, nepršelo a ke konci nás trošku i hřálo sluníčko. V jednu chvíli dokonce Krémr zastavoval i rozjetý kamion jedoucí z kopce, což se mu úspěšně podařilo.
Po vyjížďce jsme se vrátili zpátky do kempu, někteří účastníci jeli pryč hned, někteří pobyli s námi v kempu a vydali se domů později. Na noc nás zůstalo jenom pár – já a Dave, Eva, Jirka a Pepik Šebkovi, Fanouš, Maggie, Krémr, Alex, Paul a Máca s Michalem. Původně jsem si myslela, že v tomhle počtu ani nemá cenu dělat soutěže, ale ostatní mě přesvědčili. V plánu byly 3 individuální a 3 párové soutěže, ale párové nepřicházeli v úvahu a tak jsme museli trošku improvizovat, pozměňovat a vymýšlet, společně s Evou jsme to ale zvládli. Nakonec se Dave, Fanouš, Maggie, Paul, Máca a Michal vrhli do soutěžení s obrovskou vervou a statečně nám skákali s rukama i nohama svázanýma, aby si ukořistili koláček, balancovali s balonkem na lžíci po určené dráze, předváděli povolání, nehody, sexuální polohy a tak trošku se stávali rozdvojenými osobnostmi ve chvíli, kdy v jednom člověku předváděli nějaké pohádkové dvojice.

Vítězem soutěží se stal Fanda, který si odnesl domů mimo jiné například plyšovou opici.
O ceny do soutěží se tentokrát postarali hlavně Jirka s Evou, kteří sehnali spoustu hezkých dárečků včetně zmiňované opice. Soutěžící si domů odváželi také čokolády, otvíráky, zavírací nůž, nepromokavou bundu, přívěšky, vonítka do auta a dámy i nějakou tu kosmetiku (krém a sprchový gel).
Večer příjemně ubíhal, Michal (slavil zrovna svátek) koupil všem panáka, Krémr nás jako vždy pobavil řadou historek a proslovů. I když se nás sešlo málo, akce se povedla a skvěle jsme si jí užili. Jen Krémr občas litoval, že s námi v kempu nezůstala jistá slečna, která ho během vyjížďky téměř očarovala svou sympatií a hezkou postavou v kožené kombinéze.

V neděli dopoledne jsme se všichni společně vypravili zas a znovu do Sobotky do hospůdky, kde jsme si dali brzký oběd a pak jsme se vydali na cestu domů. Jeli jsme téměř všichni společně. U Benátek jsme se pak odpojili my a Fanda, ostatní pokračovali společně na Prahu. My jsme v Benátkách zajeli na benzinku, kde jsme se pokusili trošku umýt naše stroje a pak jsme se vydali ještě na další projížďku. Nedělnímu slunečnému počasí se prostě nedalo odolat. Užívali jsme si rychlost, zatáčky i sluníčko. Zastavili jsme se u soutoku Labe s Vltavou (Mělník) a dali jsme si nějakou tu mňamku v cukrárně. Fanouš pak už musel zamířit k domovu, naopak za námi ale dorazil Kendy. S ním jsme se pak ještě vydali směrem na profláknuté silničky Liběchov – Dubá, kde byl sice velký provoz, ale kde jsme udělali i pár zajímavých foteček a užili jsme si parádní jízdu. Zpátky jsme se pak z Dubé vydali přes Doksy na Mladou Boleslav a odtud už domů, kam jsme se vrátili kolem páté hodiny večer s dobrým pocitem, že i kdyby už se počasí zkazilo, tak my jsme se se sezónou rozloučili jak se patří.
Počasí nám sice zpočátku celé této akce moc nepřálo, ale nakonec nám všechno vyšlo, nikde jsme nepromokli (s výjimkou Šebkových, kteří statečně v pátek dorazili na motorce) a skvěle jsme se bavili.

Mája

PS: Další spoustu fotek najdete ve fotogalerii zde

• Předchozí
• Následující