Letošní první setkání majitelů a příznivců značky VFR se uskutečnilo od 14. do 15. dubna 2007 v klubovně MKJO v Jevíčku. Musím hned poukázat na to, že počasí i organizace od Jevíčkářů (ne Jawíčkářů, ale Jevíčkářů) byla perfekt, což byl skvělý základ celé akce.
Já přijel na místo jako první a tak jsem měl aspoň dost času na stavbu stanu. Stan byl Merlina a řeknu vám, skoro jsem k tomu potřeboval inženýra. Naštěstí se po chvíli zadařilo a tak jsem se mohl do svého nového domova nastěhovat.
Po chvíli už přijel Jirka a s ním jeho brácha na Dominátorovi. Měli nový stan a tak jsem pro změnu dělal inženýra já :-) Hlad se ovšem přihlásil o slovo nečekaně rychle a tak jsme se vydali na průzkum okolí. Na náměstí byla pizzerie a pak ještě jedna restaurace, ve které jsme se sice usadili a zatvářili se hladově, ale pro zmatení nepřítele
(vlastně hostinského) jsme se zase zvedli a kolaborovali do pizzerie. Vařili tam dobře, ale pizzu jsme si nedali. Pak už dorazil Dave, Mr. „Overkill“ Krémr a pár dalších lidí, ovšem to už jsem pomalu usínal. Přece jen, ze ČT na PÁ jsem spal 3 hodiny a tělo to chtělo dohnat :-(
Z noci si pamatuju dvě věci. První je, že mi byla děsná zima na kolena a druhá, že se mi zdálo o Víle Análce :-)))). Ale o tom se radši rozepisovat nebudu. Co kdyby to četly děti, třeba Mr. Krémr, že jo :-)))) Vstal jsem asi kolem deváté a šel nenápadně na snídani. Bohužel si toho všichni všimli a hned začali hlásit cosi o obědě a přát mi dobré ráno, za což jim pochopitelně děkuji. Dave už byl také v plné pohotovosti a zatímco jsem snídal sušenky (za zdatné pomoci dalších strávníků), přijížděli další a další majitelé VFR.
Jsem rád, že se z nás začíná stávat docela dobrá parta, páč jestli jste si toho nevšimli, tak zatím na naše srazy jezdíme pořád ve stejném složení. Na webu je ale zaregistrováno 2x tolik lidí, ale to je fuck. Každopádně, já i Dave jsme rádi, že pokaždé přijedete a taky,
že moc neremcáte :-) Ono se to možná nezdá, ale připravit sraz (znovu děkuji MKJO), vymyslet soutěže, sehnat do nich ceny, poslat upozornění do ČMN a na maily, atd., přece jenom nějaký čas zabere a to chodíme do práce stejně jako všichni z nás. Teď nepočítám ulejváky na vejšce, co si za naše daně bez výčitek prodlužují mládí odkládáním zkoušek :-)))
Před polednem jsme udělali společnou fotku a pak se rozjeli na náměstí v Jevíčku. Tam jsem napočítal 20 motorek s označením VFR, což je na duben celkem slušné číslo. S Davem nás ovšem mrzí, že druhá polovina klubu tyhle akce ignoruje :-( Po pár minutách
už začaly na náměstí dunět výfucky dalších motorek a my se vydali na náměstí v Lanškrouně, kde nám místní farář svou bohoslužbou pověděl největší
tajemství lidstva: „Jezděme třeba 300 km/h, ale hlavně mějme všechny rádi“ :-) Myslím, že teď budu mluvit i za Merlina, když řeknu, že máme rádi všechny, který jsme v pátek odpoledně předjeli a to i pána v Mercedesu, který Merlina málem setřelil :-)))) Poté nám byly moderním farářem posvěceny motorky a my se mohli v dobré víře odebrat na zpáteční cestu do Jevíčka.
Slyšel jsem spoustu námitek na rychlost kolony při přesunech a tak jsem si říkal, že by se ještě mohla dát do kupy parta lidiček a dát cca 50 km okruh svižnější jízdy. Jenže, po příjezdu se každý vrhnul na pivo a bylo vymalováno. Naštěstí se vytáhnul skvělý zdejší starosta, který nám zpřístupnil místní věž a tak jsme mohli obdivovat okolí Jevíčka pěkně z ptačí perspektivy. Na tomto místě bych rád všechny děti pochválil, že z hodin nevzali žádnou číslici :-)))
Mezitím se v klubovně MKJO vesele grilovalo a popíjelo pivečko a slabší limonády (to jest já, Dave a Mája) kofolu. A jak se tak blížil večer, vzali jsme si s Davem slovo a pustili se do naší oblíbené činnosti, tj. rozpravy. Zde jsou nejdůležitější body:
1) Dovolená na Slovensku bude od 5. do 8. července, Mr. Krémr sežene dobrej plac a fůru holek na overkill pařbu
2) Na web může napsat článek každý, takže konec ulejvání a vzhůru do psaní (co takhle napsat test VFR?)
3) Další setkání VFR bude 17. až 19. srpna. Kde ho uděláme? Toť úkol pro všechny!
4) Představení večerní soutěže o ceny hlavního sponzora tohoto srazu, firmy Contra Praha (http://www.retezy.info/). Hlavní cenou byl Kettenmax (http://www.kettenmax.cz/) v ceně 790 Kč a pak dva bílé mazací spraye na řetěz v celkové hodnotě přes 500 Kč.
Po rozpravě jsme se už vrhli na soutěže, do které nebyl problém sehnat oběti (soutěžící). První disciplínu, pojídání poloviny klobásy s chlebem a vypití 0,3l piva bez použití rukou, vyhrál s přehledem Merlin, jehož touha po Kettenmaxu neznala mezí. Carlos nám
zase vynadal, že půlka klobásy je málo a že má pořád hlad. Druhým úkolem byla písemná zkouška z předvýjezdové kontroly, třetím pojídání poloviny citronu na čas. Volnou disciplínou byl vtip a posledním úkolem bylo virtuálně předvést tankování motorky. Tam si Mr. Overkill nějak spletl VFR s Harleyem a Merlin to zase položil. Jen Lucka, jediná ženská účastnice zájezdu (soutěže), jela na Babetě a z úst se jí linul text známé písně Babeta šla do světa :-)
Merlin byl pro Kettenmax ochoten udělat vše, ale protože nepodplatil porotu (nebo uplácel málo?), nakonec skončil na druhém místě před Mirim. První se umístil Max, jež překvapil nejen nás, ale nejvíc asi sám sebe :-)))) Ceny si však odnesl každý účastník a já musím ještě dodat, že ceny nám věnovala firma Contra Praha (http://www.retezy.info/) a pak ještě náš/váš klub VFR, takže jste si je vlastně v členském příspěvku zaplatili sami :-))))
Po soutěži se opět vesele grilovalo, nezřízeně pilo, pomlouvalo vedení klubu a hulákalo na všechny strany. S Davem můžeme mluvit o velkém štěstí, že nedošlo k defenestraci a nakonec ani ke kastraci, kterou nám bylo po vyhlášení soutěže, následné povinné účasti a představení disciplín vyhrožováno :-))) Takže, díky za vše a na začátku července AHOJ!!
Roman - Sonny
